Dne 14. srpna 2024 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oznámil, že náklady na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech se vyšplhají na 700 miliard korun. Tato částka je téměř dvojnásobná ve srovnání s původním odhadem 400 miliard, který byl zveřejněn v červenci stejného roku, kdy vláda Petra Fialy (ODS) oznámila vítěze tendru na výstavbu. Odborníci na energetiku však již v té době varovali, že původní částka je příliš nízká a nezohledňuje všechny náklady, které se s projektem pojí. Havlíček v komentáři pro média uvedl, že uvedená částka zahrnuje nejen náklady na výstavbu, ale i úroky spojené s půjčkou, kterou poskytne stát na financování projektu.
Podle Havlíčka se celkové náklady na dostavbu jaderných bloků pohybují okolo 600 až 700 miliard korun, pokud se dodrží plán a harmonogram výstavby. Zmíněná částka zahrnuje náklady na výstavbu dvou velkých bloků, které by měly být schopny pokrýt významnou část energetických potřeb České republiky. Odborníci však upozorňují, že konečný účet může být ještě vyšší, pokud dojde k jakýmkoli zpožděním nebo komplikacím, které mohou projekt provázet. Například ve Francii se náklady na podobné projekty zvýšily až šestinásobně, což vyvolává obavy o dodržení plánovaných nákladů v Dukovanech.
Historie a výzvy jaderné energetiky v Evropě
Historie jaderné energetiky v Evropě je plná příkladů, kdy se náklady na výstavbu jaderných elektráren dramaticky zvyšovaly. Připomeňme si například projekt třetího bloku ve francouzské elektrárně Flamanville, který měl původně stát 3,3 miliardy eur, ale reálné náklady se vyšplhaly na 13,2 miliardy eur. S financováním dokonce překročily 19 miliard eur. Tento projekt byl spuštěn s dvanáctiletým zpožděním, což mělo zásadní dopad na celkové náklady. Takové příklady vyvolávají obavy, že by se podobný scénář mohl opakovat i v případě Dukovan, a to především v kontextu s vývojem legislativy a regulatorních požadavků v oblasti jaderné energetiky.
Dalším příkladem je projekt Hinkley Point ve Velké Británii, kde francouzská EDF staví dva jaderné bloky, jejichž náklady vzrostly oproti původním předpokladům. Tento trend zvyšujících se nákladů na jaderné projekty je znepokojivý a naznačuje, že stavební projekty zaměřené na jadernou energii čelí řadě výzev, které mohou výrazně ovlivnit jejich ekonomickou rentabilitu. Havlíček a další odborníci se shodují, že klíčovým faktorem pro udržení nákladů na přijatelných úrovních bude dodržení časového harmonogramu a bezproblémový průběh výstavby, což je však v oblasti jaderných projektů často obtížné zajistit.
Budoucnost jaderné energetiky v České republice
Budoucnost jaderné energetiky v České republice se zdá být stále více nejistá. S ohledem na rostoucí náklady na výstavbu a potenciální zpoždění se objevují otázky, zda je jaderná energie skutečně tou správnou cestou pro zajištění energetické bezpečnosti země. Vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny mohou hrát klíčovou roli v přechodu k nízkouhlíkové energetice, je nezbytné zvážit všechny aspekty, které mohou ovlivnit jejich výstavbu a provoz. Havlíček zdůraznil, že dodržení časového rámce a rozpočtu bude klíčové pro úspěch celého projektu, a to nejen z pohledu ekonomiky, ale i z hlediska energetické politiky státu.
Česká republika se nachází v období, kdy je potřeba nalézt rovnováhu mezi potřebou zajištění stabilního a udržitelného zdroje energie a riziky spojenými s vysokými náklady a možnými zpožděními. S ohledem na aktuální situaci je jasné, že jaderná energetika bude i nadále tématem veřejné diskuse a politických rozhodnutí. Otázka, zda se investice do jaderné energetiky vyplatí, zůstává otevřená a bude vyžadovat pečlivé zvážení všech faktorů, které ovlivňují budoucnost energetiky v zemi.