Jindřiška Jelínková, ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), upozorňuje na alarmující trend uzavírání zvířat v menších lokalitách, což může vést k jejich postupné záhubě. V nedávném rozhovoru pro Českou televizi se vyjádřila k negativním důsledkům, které má lidská infrastruktura na migrační možnosti zvířat. „Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ uvedla Jelínková. Tento problém je zvlášť závažný pro velké savce, jako jsou losi, kteří tradičně migrují přes rozsáhlé území, avšak čelí překážkám, jako jsou silnice a urbanizace, které jejich pohyb výrazně komplikují.
Jelínková poukazuje na konkrétní příklad losa Emila, jehož putování českou krajinou se stalo veřejným spektáklem. Los, přitahující pozornost médií a veřejnosti, čelil neustálým překážkám v podobě zástavby a dopravních komunikací. Tímto způsobem ukázalo, jak zvířata jako losi již jen stěží procházejí krajinou, aniž by jim hrozila kolize s automobily či setkání s nezodpovědnými lidmi. „Veřejnost měla možnost pozorovat v podstatě v přímém přenosu, jak ten los v doprovodu policejních aut prochází někde vesnicí,“ dodala Jelínková. Zájem lidí o divoká zvířata může mít i negativní důsledky, protože vytváří dojem, že se lidé mohou k volně žijícím živočichům bezpečně přibližovat, což je pro ochranu těchto druhů nežádoucí.
Projekt AOPK zaměřený na ekologickou konektivitu
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) realizuje projekt, jehož cílem je zvýšit prostupnost krajiny pro klíčové druhy zvířat. Projekt má trvat do konce roku 2028 a začal na sklonku loňského roku. Jelínková zdůrazňuje, že projekt se zaměřuje na komplexní řešení fragmentace krajiny v třech klíčových oblastech. Prvním cílem je zajištění migrační průchodnosti krajiny pro velké savce, druhým je fragmentace říční sítě a třetím návrhy opatření pro ekologickou obnovu a řešení fragmentace krajiny ve vztahu k linkám elektrického vedení. Tento projekt se snaží poskytnout systémové řešení, které by mělo zlepšit situaci nejen pro velké savce, ale také pro ptáky a vodní organismy.
Jedním z hlavních problémů, kterým se projekt zabývá, je ochrana migrace velkých savců. Jelínková vysvětluje, že migrace je klíčová pro udržení zdravých populací a genetické rozmanitosti. Bez možnosti migrovat se zvířata stávají izolovanými, což může vést k vyhynutí místních populací. „Kdybych to měla shrnout, tak projekt si klade za cíl zvýšit prostupnost krajiny pro klíčové druhy ptáků, velkých savců a vodních organismů,“ uzavírá Jelínková. Důležitost tohoto úsilí potvrzují i vědecké studie, které ukazují, že fragmentace krajiny má vážné důsledky pro biodiverzitu a celkové zdraví ekosystémů.